Malá škola květináře: 2. Kdy a jak sejeme

20.01.2019

Mám ráda tohle období... ještě je zima, ale v myslích zahradnic a zahraníků už to začíná kvést. Zimní odpočinek pomalu ustupuje plánování nové sezóny. Profesionální květináři už nažhavují pěstební stoly, ale tento článek je určen především pro vás, mé zákazníky, kteří si pořídili semínka pro radost na vlastní zahrádky. Vy máte ještě času dost, výsev je totiž důležité neuspěchat a počkat na správnou chvíli. 

Každá květina má svůj životní cyklus různě dlouhý. Některé vyklíčí během pár dní a kvetou už za 3 měsíce od vysetí, jiné na to potřebují celý rok. Znát rychlost růstu jednotlivých druhů je dobré v případě, že semínka předpěstováváme (ve skleníku, nebo třeba na parapetu) a teprve poté sadíme ven na záhonek. Žádný semenáček bychom totiž neměli trápit v sadbovači moc dlouho, jinak se mu kořínky příliš zahustí a propletou a při přesazení ven se pak špatně ujímají. V mnohých případech se už taková rostlinka ani pořádně nerozroste. Pokud jsme vyseli brzy a vidíme že semenáček "přerůstá nádobu", můžeme ho přesadit do většího, čímž tento problém vyřešíme. Ne každý má ale tolik prostoru, času a prostředků, aby mohl rostlinky před vysazením několikrát přesadit.

Každá květina je jinak otužilá a odolná našim klimatickým podmínkám (viz. Malá škola květináře: 1. Základy). Některé statečně snesou i největší mrazy, jiné nesnesou ani pár hodin posledních květnových mrazíků. A to je důvod, proč si musíme dobu výsevu pořádně promyslet vzhledem k předchozímu odstavci. Pokud totiž předpěstováváme např. letničku, která může jít ven až v půlce května (kdy hrozí poslední mrazíky), musíme čas jejího výsevu naplánovat tak, aby nám do té doby nepřerostla. Už z toho důvodu je tak kolikrát lepší set později, než příliš brzo.

Další úskalí uspěchaného výsevu je v tom, že se rostlinka příliš vytáhne a má pak slabý stonek, který neodolá větru ani dešti. Toto hrozí především  v případě předpěstování na parapetu, kde je málo světla pouze z jedné strany.

Aby to bylo ještě o něco složitější, rychlost růstu semenáčků pozitivně ovlivňuje i okolní teplota a dostupnost živin. Zvlášť s živinami je to dobré nepřehánět. Klíčící rostlinka potřebuje růst pozvolna a tvořit pevný stonek a silné kořínky, ne se z přemíry živin vytáhnout pomocí jednoho slabého kořínku. Hnojíme tak až rostlinkám začne rašit druhý pár pravých lístků (úplně první rostou děložní lístky). 

Teď už ale pojďme na konkrétnější část co - kdy.

Před sebou máte hromádku balíčků semínek. Na zadní straně najdete stručný popis a informaci o tom jak a kdy vysévat. Prvně se zaměřte na to, zda doporučuji semínka předpěstovat. K instrukci "vhodné předpěstovat" většinou píšu i orientační dobu, odkdy začít předpěstovávat a kdy může jít sazenička po otužení ven. K předpěstování nejčastěji doporučuji semínka, která jsou drobná, není jich mnoho, mají pomalé klíčení a třeba potřebují i světlo - tedy se nesmí zasypat, ale zůstat na stále vlhkém povrchu. Taková semínka je lepší trochu opečovat. 

Druhy vhodné k přímému výsevu rovnou do země jsou naopak nejen tolerantní k hloubce výsevu, ale především klíčí velmi rychle a spolehlivě, proto nepotřebují tolik péče. Udávám v jejich případě tedy pouze dobu, odkdy je dobré vysévat rovnou ven do půdy. Můžete je ale vysévat také později v roce, nebo je zkusit předpěstovat. V tom případě ale počítejte s tím, že rostou rychle (až na výjimky) a tak je jejich doba po kterou můžou být v malém sadbovači většinou krátká (cca 3-4týdny). 

První skupinu tvoří mrazuodolné jednoletky (hardy annuals), označené "od března". Snesou mrazíky a dokonce je můžete set také v září a říjnu, pokvetou pak již koncem května následujícího roku. Pokud je vysejete v březnu, počítejte s kvetením od června. Můžete je set také postupně, klidně až do začátku července. Patří sem např. chrpy, stračky, černuchy, máky, prorostlík, kravinec. Hledík je také mrazuodolný, ale má drobná semínka, která je lepší předpěstovat a pak teprve po cca měsíci až dvou rostlinku zaštípnout a přesadit... klidně už od března (ale raději do fóliovníku, a hlavně po otužení -ne že malé semenáčky zvyklé na teplo vyhodíte naráz do větru a do studeného deště, otužujeme pořádným větráním, nebo vynášením sadbovačů přes den ven na chráněné místo). 

Další skupinu mrazu poloodolných jednoletek (half-hardy annuals) můžete vysévat ven "od dubna". Snesou lehké ochlazení a mají pak náskok oproti těm, které vysejete v květnu či později, což samozřejmě můžete taky. Patří sem např. astry, rudbékie nebo zaječí ocásek, v určitých podmínkách také slaměnky a krásenky. Pokud předpěstováváte, začněte cca začátkem března. O tom jaký vliv má na růst a kvetení doba jejich výsevu si povíme někdy jindy.

Skupina pravých letniček (tender annuals) je na mrazy citlivá a proto nechte jejich setí opravdu až po zmrzlících "od půlky května", nebo semenáčky vyseté ven dříve zkuste před blížícím se mrazem ochránit netkanou textilií, sklenicemi apod. Často ani tato opatření ale nepomůžou a vy přijdete o cenné rostlinky. Raději proto vyčkejte. Tyto květiny můžete postupně vysévat až do půlky července a stále stihnou vykvést, pokud je nespálí přiliš brzy se objevivší podzimní mrazíky. Patří sem např. ostálky, slunečnice, nevadlec, bazalka. Pokud předpěstováváte začněte cca v půlce dubna.

Dvouletky a trvalky poznáte podle doporučeného výsevu v "červnu - září". Můžete je set už na jaře, ale je škoda plýtvat na jaře omezeným místem. Ve stejném roce až na výjimky už nevykvetou, ani by to nebylo žádoucí. Ideální je semínka předpěstovat v červnu, ven zasadit semenáčky v srpnu-září, nejpozději 2 týdny před prvními mrazíky. Pokud zasít v létě nestihnete, můžete zkusit nejpozději září. Semenáčky pak ale musí vydržet v sadbovačích až do jara a nekvetou tak dobře jako ty, co už si na podzim hověly v zemi.  Mezi dvouletky patří např. náprstník, penízky, slzičky a zvonky prostřední, nebo řimbaba. 

Poté co si ujasníme co kdy zasejeme a roztřídíme semínka, je na čase připravit sadbovače, či záhony. Pokud předpěstováváte, máte dvě možnosti. Buď semínka vysejete nahusto do květináčku či jiné nádoby, nebo sejete semínka po dvou rovnou do jednotlivých oddílů sadbovače (ty lze draho nakoupit, nebo levněji sehnat již použité a vyřazené v menších zahradnictvích). Záleží na vašich podmínkách a místě. První možnost šetří místo, ale je pak nutné semenáčky velmi brzy (často už po 2 týdnech) rozdělit a pikýrovat - přesadit do větších nádob-sadbovačů. Já mám místa hodně a tak seju rovnou do sadbovačů, ze kterých ve správný čas sazeničky vyjmu a sadím rovnou na záhon. Pikýrování je časově náročné a musíte být obezřetní, abyste semenáčky nepoškodili. Vždy s nimi manipulujte opatrně, držte je za lístky, nikdy za stonek. Opatrně rozplést kořínky jde lépe, pokud jsou semínka vysetá v řádku, tedy ne tak jako na obrázku výše - ve shluku v kulatém květináčku.

Ať už sejete nahusto, nebo do sadbovačů, důležitou zásadou je aby měla nádoba ve spod dírky. Zaléváme totiž zásadně jen odspoda, do podmisky. Teprve až rostlinky povyrostou, snesou zálivku i svrchu. Voda v podmisce se přes dírky pomalu vsákne do substrátu a vyvzlíná až k povrchu (jakmile povrch ztmavne-zvlhne, přebytečnou vodu z podmisky vylijte, nádoba nesmí stát ve vodě). U přeschlého substrátu to může trvat déle, brzy se ale naučíte kolik vody je tak akorát. Výhoda zálivky odspoda je v tom, že si nevyplavíte drobná semínka a nezhutníte substrát. Je to dobré také jako prevence plísní a padání klíčících rostlinek, které hrozí zvlášť v přemokřených podmínkách.

Pro předpěstování doporučuji zakoupit jemný výsevný substrát z obchodu, který je prostý chorob a semínek plevelů. Dají se už sehnat také biosubstráty, neošetřené fungicidy. Výsevné nádoby by měly stát na teplém místě (15-20 °C) s co největším přísunem světla. Zaléváme vždy jakmile pozorujeme, že povrch substrátu osychá, ale pouze troškou vody do podmisky. Zakrytí semínek igelitem, sklem či jiným plastovým krytem není úplně nezbytné, i když pomáhá držet teplo a vlhkost. Z toho důvodu je ale třeba kryt brzy po vyklíčení semínek sejmout, nebo často větrat, aby se netvořily plísně, řasy apod.

Na balíčku semínek uvádím hloubky výsevu. Buďte pozorní především u těch květin, které potřebují ke klíčení světlo a sejí se na povrch. U ostatních semínek platí zásada, že čím menší semínko, tím mělčeji se seje, a když si nejste jisti, raději vždy méně než více hluboko. Zvlášť při výsevu rovnou do půdy nepohřbívejte semínka do šesti stop :)

Sazeničky přesazujeme ven nebo do větší nádoby, jakmile začnou kořínkama "utíkat" z té předchozí, a dříve, než se kořínky natolik rozrostou, že se začnou stáčet, kroutit a navzájem proplétat mezi sebou. Správné prokořenění poznáte tak, že když sazeničku vyjmete z nádoby, kořínky drží substrát pohromadě a zároveň jde vidět stále ještě více substrátu, než kořínků.

Přímý výsev je jednodušší, stačí znát správnou dobu a pořádně připravit půdu na záhoně (zbavit plevelů, rozbít hroudy na co nejjemnější strukturu a srovnat povrch). Semínka doporučuji set do řádků (mělce vyhloubíte klackem či jiným nástrojem a pak zarovnáte rukou, nebo hřbetem hrábí). Řádky jsou dobré proto, abyste pak poznali, kde rostou květiny a kde plevel, který se navíc mezi řádky likviduje mnohem snáz. Později můžete výsev protrhat, nebo hned od začátku set po špetkách s malým odstupem. Vzdálenost rostlinek na záhoně by měla být min. 15 cm, max. 30 cm. U hodně vysokých vzrůstných druhů i více (45 cm). Po vysetí záhon zalijte tak, abyste semínka nevyplavili a zároveň voda vsákla co nejhlouběji. Záhonek nesmíte nechat vyschnout. Pokud by semínka během klíčení zaschla, už se znovu nenastartují. Často je tak lepší počkat až přijde jarní deštík, který semínka probudí a záhon jemně prolije do hloubky. Výhoda přímého výsevu je také v tom, že kořínky květin koření bez problému rovnou co nejhlouběji a nehrozí jejich poranění při přesazování. Takové semenáčky rostou rychleji a jsou odolnější proti suchu, protože mají hluboké kořeny. Některé druhy s kůlovitým kořínkem navíc přesazování opravdu nesnášejí (např. mrkev, chrpa).

Plet je potřeba do doby, než rostlinky povyrostou natolik, že samy zastíní povrch půdy. Druhou možností je meziřádky zamulčovat slámou, senem nebo jiným materiálem. O tom ale zase příště v kapitolce o boji se suchem. 

Hodně štěstí :)