Malá škola květináře: 1. Základy

16.01.2018

Milí fanoušci a zákazníci, hodně z Vás si pořídilo semínka mých květin a tak je na čase poskytnout Vám podrobnější rady ohledně jejich pěstování. Je toho hodně co by šlo o pěstování květin napsat, a proto se pokusím rady psát stručně, ale pokud možno zevrubně tak, abyste získali rámec svých znalostí a poznali základní pravidla, kolem kterých se točí vše ostatní.

Květiny pěstované na zahradách se dělí do několika skupin, podle způsobu, jakým se vyvíjí a přetrvávají. Velkou skupinu tvoří trvalky, které se vyznačují spíše pomalým růstem, zato několikaletou výdrží na stanovišti a každoročním kvetením v patřičnou dobu. Některé jsou dlouhověké a na stejném místě vydrží i desítky let, jako např. pivoňky. Mnohé jsou naopak krátkověké a už po druhém roce začínají pomalu odcházet, jako např. řebříček (Alchemilla millefolium). Přestože název svádí k představě "zasadím-nestarám se", správná péče o mnoho trvalek je podle mne složitější, než péče o jiné květiny. Je například třeba vědět, jak a kdy takovou trvalku vykopat, rozdělit, rozsadit, či přesadit, aby se obnovily její síly a ona přetrvala další roky. Pěstování trvalek ze semínek je pak v mnoha případech ještě složitější, protože většina klíčí velmi dlouhou dobu, a potřebuje k tomu specifické podmínky jako např. projít mrazem či konkrétní teplotu a mnohé "přeléhají" i několik let, než vůbec vzejdou. O pěstování trvalek se tak rozepíšu někdy jindy. Tentokrát se chci zaměřit na další skupinu květin, jejichž semínka nabízím a které je velmi snadné vypěstovat. Jsou to jednoletky (často zvané letničky) a dvouletky.

Jednoletky jsou květiny, které vsadily na rychlý růst a bohaté kvetení, které jim zajistí bohatou úrodu semínek. Jednoduše řečeno vsadily na semínka (u trvalek by se dalo říct, že vsázejí spíše na své kořínky a zásobní orgány-hlízy či oddenky). Cílem takové jednoletky je co nejrychleji vyrůst, vykvést a vyplodit semínka, a tím je pro ni práce hotová. Proto se tyto květiny vyznačují velmi rychlou klíčivostí a růstem. Některé, jako např. slunečnice, dokážou svůj úděl naplnit během pouhých tří měsíců! Jiné si dávají trošku načas a rostou pomaleji, ale vždy vyrostou a vyplodí během doby kratší jednoho roku. Jejich kvetení je méně vázáno na určitou roční dobu, spíše závisí na fázi vývoje té které rostlinky. Díky tomu je možné vysévat konkrétní druh postupně třeba po dvou týdnech a prodloužit si tak přísun čerstvých květů na celé měsíce.

Pro pěstování jednoletek ze semínek je nejdůležitější vědět, zda je daný druh či kultivar (odrůda) mrazuvzdorný či ne. Pokud ano, jedná se o takzvanou "Hardy annual", kterou můžeme v našich podmínkách vysévat na jaře i na podzim. Na jaře vyséváme, jakmile se půda zahřeje a lze ji připravit pro výsev, většinou už v březnu a následující měsíce často až do června. Takové květiny pak kvetou zhruba po 4 měsících od vysetí a v případě letního výsevu dokážou kvést ještě i v době, kdy už jiné květiny spálil první podzimní mrazík, např. chrpa nebo měsíček. Můžeme je však zasadit také začátkem podzimu. Stihnou trošku vyrůst a přes zimu koření a nabírají na síle, aby pak na jaře kvetly o to dříve a bohatěji, než ty, které zasadíme např. v březnu či květnu. Mnohé z těchto druhů ovšem nemají rády vysoké letní teploty a tak je tento způsob pěstování (výsev na podzim či velmi časně zjara) pro ně nejlepší nebo dokonce jediný smysluplný. To si ale musí vyzkoušet každý sám, podle oblasti, ve které pěstuje. V mé nabídce poznáte mrazuvzdorné jednoletky podle toho, že mají v návodu výsev od března viz. https://sejuasklizim.webnode.cz/

Druhým typem jednoletek jsou ty, které mráz nesnesou  a milují vysoké letní teploty, pravé letničky "Annuals" . Tyto druhy je třeba v našich podmínkách pěstovat s ohledem na poslední mrazy, které u nás tradičně přicházejí "na zmrzlíky" kolem půlky května. Je dobré sledovat vývoj počasí. Někdy mrazíky přijdou, jindy ne, jindy jde mráz pouze v pruzích či výše nad zemí, v každém případě jsou teploty v tomto období nevyzpytatelné a je lepší být trpělivý a s výsevem těchto květin počkat opravdu až na druhou půlku května. Mnoho zahradníků i tyto druhy (např. ostálky) vysévá třeba už v dubnu a někdy mají štěstí, jindy jim ale mráz cenné semenáčky spálí a zbytečně spláčou nad úrodou. Pravé letničky můžete tedy vysévat od půlky května zhruba do konce června. Pokvetou pak od půlky léta až do prvních podzimních mrazíků, které v nížinách přicházejí většinou koncem října. Pravé letničky v mé nabídce poznáte podle doporučení výsevu od půlky května.

Mezi těmito dvěma skupinami lze rozlišit ještě i jakési "pololetničky" "Half-hardy annuals". Dá se říci, že snesou trošku mrazu a proto je lze vysévat např. od dubna. Příkladem můžou být astřičky, které se na zahradě, stejně jako mrazuvzdorné jednoletky, dokážou samy přesévat a vzejít každý rok podle toho jak dobré podmínky ten rok nastanou. Označení těchto druhů mi příjde ale trochu chaotické. Někdo řadí nějaký druh mezi "hardy annual", někdo mezi "half-hardy annual", a člověk pak váhá na co se spolehnout. Nezbývá než experimentovat, nebo se držet jednoduchého rozdělení na mrazuvzdorné a ty co mráz nesnesou, to je vždy jistota.

Poslední významnou skupinou květin jsou dvouletky, které pro svůj vývin potřebují o něco více času. Zpravidla se vysévají či předpěstovávají začátkem léta, nejpozději začátkem podzimu. První rok vyrostou a vytvoří růžici listů. Druhý rok, zpravidla v květnu a červnu, pak kvetou a plodí. Některé dvouletky dokážou při časném předpěstování vykvést již první rok, květů pak ale bývá poskrovnu. Typickým zástupcem jsou například slzičky (Dianthus barbatus). Jsou i dvouletky, které při dobrých podmínkách vydrží na stanovišti i několik let, např. slézová růže (Alcea rosea).

Dá se říci, že dvouletkám zpravidla vyhovuje i polostín, na rozdíl od většiny jednoletek, které v podstatě všechny milují přímé slunce (potřebují hodně sluneční energie pro rychlý vývin) a liší se pouze v nárocích na přísun živin a vody. O tom se ale rozepíšu až v některém z dalších příspěvků.